Back Mile Budak German Mile Budak English Mile Budak Spanish Mile Budak Finnish Mile Budak French Mile Budak Croatian Mile Budak Hungarian Միլե Բուդակ Armenian Mile Budak Italian Mile Budak Dutch
| Mile Budak | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. srpna 1889 Sveti Rok |
| Úmrtí | 7. června 1945 (ve věku 55 let) Záhřeb |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Povolání | politik, spisovatel, dramatik, básník-právník a ministr |
| Alma mater | Záhřebská univerzita |
| Politická příslušnost | Ustašovci |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mile Budak (30. srpna 1889 Sveti Rok – 7. června 1945) byl chorvatský politik a spisovatel v dobách existence Nezávislého státu Chorvatsko. Patřil k ideologům ustašovského hnutí.
Narodil se ve vesnici Sveti Rok v Lice, která byla tehdy součástí Rakousko-Uherska.[1] Navštěvoval školu v Sarajevu a studoval práva na univerzitě v Záhřebu.[2]
V roce 1912 byl zatčen rakousko-uherskými úřady kvůli jeho údajné roli v pokusu o atentát na chorvatského bána Slavka Cuvaje.
Již v 30. letech a především za druhé světové války byl literárně činný. Jeho několikasvazkový román Ognjište představoval oficiální kurz literatury, který byl schválen představiteli chorvatského fašistického státu. V něm se především soustředil na vztah mezi člověkem a jeho rodnou půdou. Sepsal také ještě celou řadu jiných děl, jako např. Opanci dida Vidurine, nebo Rascvjetana trešnja.
Za druhé světové války zastával post ministra víry a školství (po celou dobu existence Nezávislého státu Chorvatsko) a po nějakou dobu byl i ministrem zahraničí. Po evakuaci Chorvatského nezávislého státu do Rakouska byl Budak zajat britskými vojenskými orgány a 18. května 1945 byl předán Titovým partyzánům. 6. června 1945 byl postaven před vojenský soud (vojenský soud 2. jugoslávské armády) v Záhřebu a ještě téhož dne odsouzen k trestu smrti oběšením. Poprava následujícího dne se konala přesně 13 let poté, co na něho byl spáchán pokus o atentát.[3] Během procesu se Budak choval „zbaběle, neustále plakal a tvrdil, že se ničím neprovinil“.[4]
Jeho díla komunistická moc zakázala. Po roce 1990 se v souvislosti s oživením chorvatského nacionalismu objevily snahy o jeho rehabilitaci, ke které však nedošlo.[zdroj?]
- ↑ Profile Archivováno 2. 7. 2009 na Wayback Machine., jasenovac-info.com; accessed 8 August 2014.
- ↑ Contemporary Croatian literature by Ante Kadić, published by Mouton, 1960 (page 50)
- ↑ Politička i ekonomska osnova narodne vlasti u Jugoslaviji za vreme obnove by Branko Petranović, published by Institut za savremenu istoriju, Beograd 1969 (page 201)
- ↑ Hrvatska 1945 by Bogdan Radica, published by Knjižnica Hrvatske revije, 1974 (page 185)
Svojim ravnodušnim, da ne kažem ciničkim glasom, kaže mi da se na procesu najsramotnije i najkukavičkije držao Mile Budak. Neprestano je plakao govoreći da on nije ni za što kriv.